Autory vizuálu 57. ročníku MFF Karlovy Vary jsou Jakub Spurný a Aleš Najbrt
- innogy dodává karlovarskému dění tu správnou dávku energie již 28 let
- Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary převezme na slavnostním zakončení 57. ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová
- Letošní ročník připomene tvorbu japonského režiséra Jasuzo Masumury a nezávislou íránskou kinematografii
Vizuál 57 ročníku - Švihnutí bičem
„Po loňském ilustrovaném plakátu se vizuál 57. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary skládá ze čtyř barevných čar rozehrávajících experimentální hru s čitelností a pohybem číslice 57. To nám umožní mnoho dalších statických i animovaných variací. Švihnutí bičem a začínáme!”
autoři ze Studia Najbrt
„Knotku, není Ti hanba?!“
Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary převezme na slavnostním zakončení 57. ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová.
Daniela Kolářová patří k nejvýraznějším českým hereckým osobnostem posledních desetiletí. Před filmovou kamerou se poprvé objevila již v době studií na pražské DAMU v adaptaci románu Vladimíra Párala Soukromá vichřice (r. Hynek Bočan, 1967). V roce 1969 se poprvé na filmovém plátně setkává s dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem ve filmu Slasti otce vlasti (r. Karel Steklý). V roce 1971 vytvořili manželský pár v legendárním českém sitcomu Taková normální rodinka (r. Jaroslav Dudek), v průběhu následujících let se společně objevili v divácky oblíbených filmech – muzikálu Noc na Karlštejně (r. Zdeněk Podskalský, 1973), komedii Léto s kovbojem (r. Ivo Novák, 1976) nebo televizních filmech Otec nebo bratr a Dopis psaný španělsky (r. František Filip, 1978, 1980).
V roce 1976 započala i její další mnohaletá tvůrčí spolupráce - s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem. Manželský pár hráli v komedii Jiřího Menzela Na samotě u lesa (1976), v roce 1978 vytvořila po boku Josefa Abrháma jednu z hlavních rolí ve Svěrákově a Smoljakově komedii Kulový blesk (r. Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský). Manželskou dvojici se Zdeňkem Svěrákem si zopakovali ještě dvakrát ve filmech Jana Svěráka Vratné lahve (2007) a Betlémské světlo (2022). Ve filmech Jana Svěráka má ostatně Daniela Kolářová stálé místo, byť v menších rolích, ať šlo o Obecnou školu (1991), Akumulátor 1 (1994) nebo Tmavomodrý svět (2001). V roce 2009 získala Daniela Kolářová Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v dramatu Jana Hřebejka Kawasakiho růže, mezi výrazné role posledních let patří například postava v mysteriózním přepracování známé balady Polednice (r. Jiří Sádek, 2016) nebo role ironické maminky jednoho z hrdinů komedie Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021).
Daniela Kolářová má pevné místo mnoho let i na televizních obrazovkách, především v úspěšných seriálech – Nemocnice na kraji města, My všichni školou povinní, Život je ples, Život a doba soudce A. K. a v řadě dalších. Po absolvování DAMU byla Daniela Kolářová nejprve členkou souboru Divadla S. K. Neumanna, od roku 1971 pak mnoho let v angažmá v Divadle na Vinohradech, kde vytvořila nezapomenutelné role například v inscenacích Loupežník, Hamlet, Drobečky z perníku nebo Hořké slzy Petry von Kantové. Za herecký výkon v inscenaci U cíle v Divadle Komedie Praha získala Cenu Alfréda Radoka 2004.
Karlovarský festival uvede jako poctu Daniele Kolářové film Kulový blesk.
Inovativní fantasy horor mísící prvky žánru s lokálními lidovými pověstmi
Osobitý filmař, z jehož rozsáhlé tvorby festival uvede jedenáct snímků, Jasuzo Masumura (1924 - 1986), proslul sebevědomým bořením hranic mezi uměním a komercí. V retrospektivě obsahující řadu kultovních kontroverzních titulů se odráží Masumurova mimořádná všestrannost i nadání experimentovat – od okouzlující prvotiny Polibky (1957) a nádherně nasnímaného sirkovského melodramatu Dívka modrého nebe (1957), přes kousavý noirový thriller ze světa automobilové špionáže Černé testovací auto (1962) a velmi odvážné lesbické drama Svastika (1964), až po jeho vizuálně nejpůsobivější dílo Tetování (1966), tajemné a brutální legendy z období Edo předjímající moderní žánr female revenge. V Masumurově tvorbě stojí na prvním místě jeho protiválečný postoj, což je patrné z ostré satiry Jakuzák vojákem (1965) a především z kontroverzního Rudého anděla (1966), režisérova nejslavnějšího díla, které bylo nedávno opatřeno nově restaurovanou 4K verzí.
Všechny tituly zařazené do retrospektivy byly natočeny v legendárním filmovém studiu Daiei, jehož dědictví dnes spravuje společnost Kadokawa. „Je pro nás mimořádnou ctí spolupracovat s MFF Karlovy Vary na programu věnovaném Jasuzovi Masumurovi,“ říkají zástupci společnosti. „Masumura byl prvním japonským tvůrcem, který studoval film v Římě a japonskou filmovou produkci obohatil o nový styl. Mezi jeho četné zahraniční fanoušky patřil mimo jiné i Michelangelo Antonioni, ovšem tato retrospektiva je ve 21. století vůbec první tak rozsáhlou přehlídkou Masumurova díla včetně titulů zrestaurovaných ve 4K. Považujeme ji za více než důstojné zahájení příprav na oslavy režisérova stého výročí narození v příštím roce a přehodnocení jeho postavení v rámci světové kinematografie.“
57. MFF KV představí kolekci íránských filmů z posledních čtyř let dokumentující výbušnou kreativitu navzdory komplikovaným životním i tvůrčím podmínkám. Devítka převážně mladých tvůrců navazuje na předcházející generace filmařů. V kolekci jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce, filmy ve filmu. Jedinečná a extrémně osobní svědectví tvoří dílky mozaiky, svého druhu kolektivního díla, a podstupují riziko, které souvisí s viditelně angažovaným chováním, riziko být morální. Kafkovská noční můra BEZ KONCE, TRNOVNÍK, film ve filmu, komedie i drama, snímek hraný i dokumentární. ZAPATA, strhující žánrový mix byl natočen s pomocí dvou iPhonů, malé příruční kamery, akční kamery GoPro. KŮŽE, debut bratrů Arkových, je inovativní fantasy horor mísící prvky žánru s lokálními lidovými pověstmi. Negin Ahmadi, mladá režisérka a protagonistka své uhrančivé prvotiny BRÁNA SNŮ opouští Teherán, a míří s kamerou do syrského Kurdistánu za ženskou vojenskou jednotkou. Elektrizující debut Mohammadrezy Šajan- Nejada CESTA NA MĚSÍC sleduje život muže, jehož partnerka odletěla na měsíc a svůj hlas mu zanechala uzavřený v láhvi. ČERNOBÍLÁ ŘEKA Farzina Mohammadího vypráví příběh tvůrčí krize mladého filmaře Amina, který se pokouší nalézt ztracený čas. STVOŘENÍ MEZI DVĚMA POVRCHY, druhý film fotografa a filmaře Hosseina Rajabiana je adrenalinovým kusem, který postupně mění filmovou realitu v psychiatrickou noční můru. K9, čtvrtý film Vahida Vakilifara je omamnou vizionářskou sci-fi.
