Co dělám, když zrovna nedělám? Jsem s našimi psy. S našimi chodskými psy.
Život není jen o práci. Zeptali jsme se naší kolegyně Sylvy, co dělá, když zrovna nedělá? A Sylva toho dělá opravdu dost!
Chov chodských psů
Chodský pes, české národní plemeno, žije v naší rodině od roku 1994. Chovatelskou stanici Vita canina založila sestra v roce 2004. Já jsem spolumajitel všech fen. A také handler (ten, co s nimi běhá na výstavách) a kondiční trenér. Aktuálně doma máme dvanáctiletou Pathy se svými dvěma dcerami. Marissou a Ištar. Před čtyřmi roky k nim přibyla Omerta, dcera Ištarky. Vloni se na konci listopadu narodil Omertě vrh R. Rogue nestihla před březnovým uzavřením hranic odcestovat do Norska. Zřejmě bychom ji v pohodě prodaly hned někomu dalšímu, ale ona je Rougínka tak hezky crazy, že jsme si ji musely nechat. A dobře jsme udělaly. Na zářijové výstavě pořádané klubem majitelů a chovatelů našeho plemene vyhrála třídu mladých fen. Tak uvidíme, zda budeme moci zkusit získat šampionát. Rougínky babi i prababi jsou českými šampionkami, Ištar i českou junioršampionkou.
Výzva!
Co děláte, když neděláte?
Ozvěte se Lucii Brzoňové nebo Lindě Filuszové.
Dogtrekking
Výstavy však nejsou tou hlavní zábavou. Naše fenky a já velice často výletíme s dalšími majiteli chodských psů. A když to jde, dáme si dogtrek. Ten správný a oficiální dogtrekking je extrémní kynologický vytrvalostní sport, při němž jsou překonávány vzdálenosti okolo 100 km v určeném časovém limitu. Bez ohledu na terén musí být pes vždy připoután k psovodovi. Pes nesmí jít ani chvilku na volno.
My se hlásíme na závody neoficiální. Začínaly jsme výlety o délce cca 25 km. Nyní již několik let chodíme tzv. MIDy, trasy dlouhé okolo 40 km. V roce 2018 jsme díky chodskému speciálu konanému v Krkonoších během jediného dne vystoupaly přes 350 pater. Tento trek jsme docházely potmě, s rozsvícenými čelovkami. V loňském roce jsme během jediného dne ušly 60 kilometrů v obstojném tempu (asi, že bylo fakt hnusně, včetně padání krup). Letos jsme chtěly být ještě lepší, jenže korona nám překazila plány. Konečně jsme chtěly ujít „long“, trasu dlouhou přes 80 kilometrů.
Kondici si naši psi a já udržujeme běháním po lese. Je to takové klusání paní radové, které fenkám prospívá. Zajišťuje jim rovnoměrné osvalení. Ostatně, ani v dogtreku až na pár stříbrných či bronzových medailí nestáváme na bedně. Ale baví mě pokec s kámoši, i když si někdy nestihneme říci všechno 😊! Získávání fajn věcí připravených pro všechny účastníky treku je taky cajk. Pivní speciály, sazenice muškátů, deset vajec od slepiček, co nežijí v kleci…
Virtuální běhání
Fotka trpasličí běh Po zrušení jarních dogtrekových závodů jsme se vrhly na charitativní virtuální běhy. Na prvního máje jsme s Ištar běžely ve prospěch krásných seniorů, na začátku června jsme svým poklusem klus pomohly dětem a Kuřeti. V druhé půlce června jsme si s Omertou střihly 5 km ve prospěch onkologicky nemocných dětí. A potom jsme běžely pro Zdendu, který má ALS, pro Světlušku… Hlásíme se do běhů na webu www.myteporazime.cz, kde jsou občas otevřeny i canicrossové kategorie. Účastníme se také seriálu ZOO běh. Každý měsíc je adoptováno vybrané zvíře, kterému virtuální běžci zakoupí krmení na jeden rok. Na konci října se běží ve prospěch pandy červené, přidat se můžete zde: www.behamespolu.cz.
