Nařezané barborky, mikulášská nadílka a maskované lucky
Adventní čas, to nejsou jenom postupně zapalované barevné svíce na adventním věnci. Do tohoto období patří i další lidové zvyky, které si rozhodně stojí za to připomenout.
Na svátek svaté Barbory, který připadá na 4. prosince, bylo zvykem nařezat „barborky“, tedy větvičky keřů nebo ovocných stromů, velmi často třeba třešně či višně. Jestliže „barborka“ do Vánoc ve váze rozkvetla, znamenalo to štěstí v domě a příchod nového světla po zimním slunovratu. A dívka na vdávání se mohla těšit do roka a do dne na svatební veselku. V samotný předvečer svého svátku přinášela Barbora pro hodné děti dárky, zatímco ty zlobivé si vyslechly pokárání.
Dárky hodným dětem za přednesenou básničku nebo zapívanou písničku v předvečer svého svátku přinášel 5. prosince i svatý Mikuláš, kterého doprovázel anděl s čertem. Ty zlobivé dostaly uhlí nebo brambory a musely slíbit, že se propříště polepší.
Svátek svaté Lucie, patronky předení, je 13. prosince. V předvečer svátku obcházely stavení tzv. lucky – postavy mladých dívek oděných do bílého roucha s plachetkou přes vlasy a s obličejem pomazaným sádlem a obíleným moukou. Vést je mohla dívka představující samotnou svatou Lucii. Uvnitř rituálně vymetaly husí perutí smetí jako očistu domácnosti. Mohly mít i dlouhé bílé zobáky, případně také masku koňské hlavy. Zakázáno bylo v tento den příst a kdo tento zákaz porušil, tomu lucky pocuchaly přádlo nebo třeba roznesly nářadí po domě.
Dále se v tento den věřilo, že se scházejí čarodějnice, a právě svatá Lucie před nimi měla ochraňovat. Lidé v této souvislosti dělali na ochranu před temnými silami tři křížky svěcenou vodou nad vchod stavení. Zvyků na svatou Lucii ale připadalo podstatně víc…
