S internetem věcí můžete šetřit svou kapsu

Stále více původně „hloupých“ zařízení se stává „chytrými“. Máme chytré telefony, chytré hodinky, chytré lednice, dokonce i chytré toustovače nebo chytré rychlovarné konvice, ale také chytrá auta nebo nejrůznější chytré senzory, které jsou vzájemně propojeny internetem věcí. Co si ale pod tímto pojmem vlastně představit?

S termínem internet věcí (angl. Internet of Things, zkratka IoT) přišel v roce 1999 britský technologický průkopník Kevin Ashton. Nejedná se o žádnou novou síť, ale pouze o další rozšíření stávajícího internetu. Jen místo lidí a jejich počítačů nebo chytrých telefonů se k té samé síti připojují nejrůznější chytrá zařízení, senzory, čidla, měřiče. Dobře to také vystihuje definice společnosti Cisco Systems, podle níž je IoT „prostě ten bod v čase, kdy bylo k internetu připojeno více věcí nebo strojů než lidí“. Podle jejich odhadů se IoT „narodil“ někdy v letech 2008 až 2009, přičemž poměr věci versus lidé vzrostl z 0,08 v roce 2003 na 1,84 v roce 2010.

Počet takto připojených zařízení je už v současnosti obrovský. Přestože se řada zdrojů liší, pohybují se počty připojených zařízení v řádech miliard až desítek miliard a i nadále se očekává jejich prudký růst. Pro názornost můžeme uvést čísla ze statistického webu statista.com, který uvádí, že v roce 2019 bylo po celém světě připojeno k IoT 7,7 miliardy zařízení. Z tohoto počtu 5,7 miliardy zařízení využívalo připojení přes technologie krátkého dosahu, jako je Wi-Fi nebo Bluetooth, 800 milionů využívalo nejrůznější privátní sítě a 1,2 miliardy pak bylo připojeno přes veřejné sítě, například mobilní. Očekává se, že do konce letošního roku celkový počet připojených zařízení stoupne na 24,1 miliardy.

Zefektivnění běžných činností

Možnosti využití IoT jsou nebývale široké a skutečně se dotýkají téměř jakékoli oblasti lidské činnosti, včetně těch, u nichž jsme si to třeba před pár lety ani nedovedli představit. Smyslem těchto zařízení, stejně jako celé digitalizace, je přitom ulehčení a zrychlení všech běžných činností. Pro zjednodušení si můžeme aplikace pro IoT rozdělit na tři základní kategorie: spotřební, průmyslové a infrastrukturní.

Co však mají všechna IoT zařízení společné, je několik základních vlastností. V první řadě jsou vybavena elektronikou, vlastním softwarem a nějakým druhem síťové konektivity, díky které jsou schopná si mezi sebou vyměňovat data a spolupracovat, aniž by k tomu potřebovala nějakou asistenci uživatele. Může se jednat o jednoduché senzory, které pouze sbírají informace o svém okolí a posílají je do centrály, dále pak o zařízení, jež dokážou na vzniklou situaci reagovat pomocí zautomatizovaných činností, nebo o pokročilé systémy s umělou inteligencí.

Nejen pohodlí, ale i úspory

Nás v tuto chvíli bude asi nejvíce zajímat chytrá domácnost. Chytrá může být lednice, která si sama objedná z obchodu potraviny, jež docházejí, stejně jako pečicí trouba, která rozezná, co pečete a přizpůsobí tomu čas i teplotu. Setkat se můžete dokonce i s chytrou rychlovarnou konvicí, ovládanou přes internet, nebo s chytrým zubním kartáčkem. Taková domácnost váš život jednak usnadní, ale můžete s ní i ušetřit na běžném provozu až desetitisíce korun ročně.

Inteligentní klimatizace nebo chytré termostaty umožňují nejen ovládání na dálku přes internet, ale dokonce samy vyhodnocují optimální teplotu podle toho, zda jste či nejste doma. Pokud zapomínáte zhasínat, chytré žárovky mohou pohlídat, aby se zbytečně nesvítilo, případně můžete zhasnout zapomenutá světla na dálku.

Vzdáleně však lze provádět i odečty spotřebovaných energií. Takovou možnost nabízíme našim zákazníkům i my v innogy v podobě chytrého senzoru, který prostřednictvím radiové sítě Sigfox odesílá informace o vaší spotřebě plynu. Díky aplikaci innosvět tak kdykoli a odkudkoli, třeba i z dovolené, vidíte nejen svou aktuální spotřebu plynu, ale i její předpověď. Lehce si tak podle toho upravíte zálohy a už nikdy vás nemůže překvapit nečekaný nedoplatek.