Jak se jedlo o adventu
Adventní čas byl dříve jedním z období půstu a lidé ho dodržovali více než v současnosti. Kromě duchovního rozměru je v něm zapotřebí vidět i praktický ráz, neboť se mnohdy šetřilo zásobami na oslavu vánočních svátků.
Zapovídala se konzumace alkoholu a červeného masa, naopak vítanými byly namátkou všemožné luštěninové polévky a kaše, chléb, dále pak zelenina a ovoce. Součástí postního jídelníčku byli nejenom ryby, raci, žáby a hlemýždi, ale třeba i bobr. Jelikož žil ve vodě, byl společně s vydrou řazen právě mezi ryby. Takže takový bobří ocas nebo jeho zadní tlapy s jíchou čili zasmaženou omáčkou patřily mezi oblíbené pochoutky.
Že ve výběru jídla nebylo až tak úplně jasno, dokládá v 15. století duchovní Jan Rokycana, který lidem vytýkal, že v době půstu konzumují perník nebo zavařeniny. Myslitel Petr Chelčický zase umravňoval ty, kteří se sice postili, ale pomlouvali či přímo láli těm, kteří tak nečinili.