Žer, ale nežer blbě!
Po jarní nucené pauze jsme se vrátili z home office na pracoviště a zaregistrovali zvláštní úkaz. Česká filmová klasika Postřižiny pracuje s termínem „doba zkracování“, my jsme teď svědci „doby zmenšování“. Nebavíme se o pracovním nasazení či chuti k práci, tam má křivka vzrůstající trend, bavíme se o zmenšování velikostí mnohých kolegů a kolegyň. Aktuálně máme v innogy Zákaznické služby v Ostravě zmapovaný úbytek přesahující 100 kg.
Chcete se také zmenšit a chybí vám motivace?
Pro inspiraci jsme pro vás vyzpovídali kolegyně s nejmarkantnější změnou. O své zážitky z hubnutí se s námi podělila Nikola Vyležíková – Körbelová (-39 kg) z E2E a Marcela Chybová (-22 kg). Nejvíce nás zajímalo, jak jejich cesta z velryby (to jsou prosím jejich slova) ke kaprovi (Marcela) a k princezně (Nika) vypadala. Kolegyním děkujeme za jejich otevřenou zpověď i inspirující vyprávění.
Proč vaše přeměna vlastně začala?
Marcela: Pohled do zrcadla pro mě byl dlouhou dobu dost žalostný, jen jsem nevěděla, jak na to. Cítím se být stará na hladovky, nechci si ubírat pečivo, přílohy a chroupat pouze zeleninu. Vím, že by mi to za chvíli začalo chybět a vrátila bych se tam, kde jsem byla. Proto jsem začínala xkrát a v podstatě s žádným úspěchem. Naštěstí měla kolegyně recept přesně na to, co jsem potřebovala - jíst všechno a vyváženě. Když jsem viděla, že jí to jde, pustila jsem se do toho hned 27. 12. 2019, protože jsem si řekla, že novoroční předsevzetí jsou stejně k ničemu.
Nikča: Roky jsem byla obézní. Nejprve díky vysokým dávkám kortikoidů a následně díky tomu, že jsem to vesele udržovala blbým jídlem, blbým pitím a celkově blbým stylem života. Změna přišla ve chvíli, kdy jsem byla konečně ochotná začít se sebou něco dělat z vlastní vůle a ne jen nadávat na diskriminaci v obchodech, nemoc, kortikoidy… Nikdy jsem nedržela jedinou dietu, protože se prostě ráda najím a napiju a nemám chuť se v životě nechat připravit o jakoukoli radost, nicméně s tabulkami ta cesta byla snadná. Zjistila jsem, jak lépe poskládat jídelníček, abych neměla hlad, aby mě nesužovaly příšerné chutě na nějaké prasárny. A naopak - jak nacpat prasárny, které si dát opravdu chcete, do jídelníčku tak, aby příjem stále seděl. Stal se ze mě přebáječný stratég, Napoleon - hadra.
Co vám při hubnutí pomohlo?
M: Hnacím motorem byla úspěšná kolegyně a aplikace kalorické tabulky, která vlastně většinu práce, tedy výpočty celkového příjmu, udělá za mě. Já jen myslím na to, co s čím mohu skloubit a jaké množství si mohu dopřát. Taky to, že se mohu najíst a nehladovět.
N: Aplikace kalorické tabulky a pekelně silná vůle a zarytý vnitřní autismus.
Jak jste vše zvládaly v době první vlny covidu a na home office?
M: S tím jsem problém neměla. Měla jsem už za sebou -10 kg, takže jsem se jen snažila jet dál v nastaveném režimu. Naopak jsem si mohla lépe hlídat čas, kdy se najím. Když jsem osobně v práci, nosím si jídlo na celý den s sebou.
N: Nádhera, ta možnost si v klidu naplánovat a nachystat jídlo, plus zavřené hospody. Nicméně během „korontény“ jsem byla daleko za půlkou své cesty, takže pro mě se prostě nezměnilo kromě sociálního distancu nic.
Co bylo nejtěžší?
M: Vydržet, když se zrovna váha odmítá posunout o další čárku dolů 😊. To jsem měla v období mezi 15. a 19. kilem. Pak se to zase rozběhlo a já měla radost, že jsem se nenechala odradit.
N: Nic nebylo nejtěžší. Neomezuji to, co mám ráda, jen počítám, co se kdy vejde.
Co vám šlo nejmíň?
M: Sport. Nejsem a nebudu asi nikdy jeho milovník, takže chodím pouze na procházky se psem.
N: Nejmíň mi šlo omezit alkohol a večírky. Ale když po každé pařbě několik dní zadržujete vodu a připadáte si jako hnusná koule, tak se to celkem daří.
Co je na tom zhubnutí nejhezčí?
M:Když jdete do obchodu a nikdy jste se do ničeho nevešla a najednou máte dobrou i velikost M. Samozřejmě i chvála okolí je nesmírně motivující.
N: Rozdat několikrát celý šatník a koupit si všechny krásné hadry, do kterých jsem se předtím nevlezla.
Kam to chcete dotáhnout?
M: Přání je, z velryby udělat kapra. Štika je hezčí, ale nemusím mít už úplně všechno, třeba se i ke štice časem dopracuji. Takže mě čeká ještě 8 kilo. Pokud to půjde dolů, budu se snažit ještě o posledních 5 kg, a tím bude má spokojenost na vrcholu 😊.
N: Už třetí měsíc se jen udržuji, jsem přesně tam, kde jsem chtěla být.
Co byste ostatním doporučily?
M: Každému, kdo chce zhubnout, bych doporučila tuto metodu, protože funguje na mladé i na ženy ve vyšším věku. Je to o tom, že jím všechno, jen v rozumné míře. Nebojím se dát si na oběd klidně knedlík, zelí a kačenu. Minimálně, když si to člověk vyzkouší, tak vidí, kde v příjmu potravy dělá chybu. Obecně to sice víme, ale takhle to je přímo v číslech a v detailu.
N: Zapomenout na všechny ty bláboly, které do nás hučely naše matky a babičky ve stylu: „Nežer, budeš tlustá“. Je to: „Žer, ale nežer blbě!“
Podělíte se s námi o nejvtipnější historku z vaší zmenšovací cesty?
M: Nejvtipnější pro mě byla paní, která se pochlubila svým hubnutím ve smyslu: „Dnes jsem se zvážila a objevila jsem starou kamarádku, která roky dělala, potvora, že mě nezná.“ To mě fakt pobavilo.
N: Celá moje cesta je vtipná. Tedy mě opravdu bavila. Po měření u paní doktorky mi metabolický věk vyšel 22, takže nejenom, že jsem krásná, jsem i pekelně mladá a dle měření navíc i přesvalená.
Nikola Vyležíková – Körbelová (PŘED/PO)
Marcela Chybová (PŘED/PO)
