Česká kinematografie letos slaví hned dvakrát

Pro Karlovy Vary to mohl být jen další den lázeňské sezony. Nakonec se však 15. červenec 1896 zapsal nejen do historie tohoto města, ale i celé české kinematografie.

Letos tomu bude 125 let, kdy měli lázeňští hosté jako první v českých zemích možnost zhlédnout žhavou novinku v podobě „pohyblivých obrázků“. Vždyť jen půl roku předtím bratři Lumièrové veřejně představili svůj vynález pařížskému publiku. Český film má však letos ještě jedno významné jubileum. Dne 9. února totiž uplynulo 100 let od úmrtí jednoho z průkopníků české kinematografie Jana Kříženeckého (1868–1921).

Rodiče z něj chtěli mít architekta, ale studium techniky nedokončil. S pohyblivými obrázky se J. Kříženecký poprvé osobně setkal v prosinci 1896, kdy navštívil filmovou produkci snímků bratří Lumièrů v hostinci U Saského dvora v pražské Hybernské ulici. Okamžitě byl tímto novým uměním okouzlen. Nakonec se mu podařilo přesvědčit svého přítele a bývalého spolužáka Josefa Františka Pokorného, aby v roce 1898 zafinancoval zakoupení kinematografu a šesti neexponovaných kotoučů filmů od bratří Lumièrů.

A tak vznikly první české aktuality, které zachycovaly střípky ze života Pražanů: Polední výstřel děla na baště sv. Tomáše a Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici. Své výtvory J. Kříženecký poprvé představil divákům 19. června 1898 v rámci Výstavy architektury a inženýrství Spolku architektů a inženýrů na pražském Výstavišti ve Stromovce. Divácký úspěch, který mu nejen pomohl splatit dluh za pořízení aparátu, ale skončil i mírným ziskem, přesvědčil J. Kříženeckého, aby pokračoval v dalším natáčení.

Ještě téhož roku začal koketovat i s hraným filmem a natočil krátké snímky Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč s tehdy oblíbeným komikem a písničkářem Josefem Švábem-Malostranským v hlavní roli.

Naproti tomu v dalších pokusech o podnikání ve filmovém průmyslu se mu příliš nedařilo. V září 1910 zřídil Grand Royal Bio de Prague na Výstavě ovocnicko-zahradnické v Královské oboře. Celý podnik však skončil finančním fiaskem. V roce 1912 se vedle svého stálého zaměstnání na stavebním úřadě města Prahy stal ředitelem a promítačem nového kina Louvre na Ferdinandově (dnes Národní) třídě, které bylo uzavřeno během 1. světové války. Od roku 1918 až do své smrti 9. února 1921 pak působil jako ředitel kina Elektra (dnes Světozor) na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Paláci České banky.

Odkaz Jana Kříženeckého žije i po sto letech. Hlavně díky němu se staly Čechy teprve šestou zemí světa, kde se začalo s filmováním, a na sklonku 19. století se tak dostaly na špičku evropského vývoje filmu. Také my v innogy nedáme na „pohyblivé obrázky“ dopustit stejně jako J. Kříženecký. V roce 2005 jsme spustili jeden z našich dvou dlouhodobých projektů, a to innogy – energie českého filmu. V jeho rámci jsme již podpořili tuzemskou kinematografii částkou přesahující 350 milionů korun. Více informací o našich aktivitách naleznete na webu innogy – energie českého filmu.

Rádi vám pomůžeme, smlouvu vyřídíme i online

Zavoláme vám ihned

Online

Pouze malá a velká písmena

Telefonní číslo musí obsahovat 9 znaků, může být bez mezinárodní předvolby (+420)

Ucelený výčet práv a povinností ve vztahu se zpracováním osobních údajů a seznam zpracovatelů je zveřejněn na webové stránce innogy.cz/sluzby/ochrana-osobnich-udaju/

Rádi vám pomůžeme, smlouvu vyřídíme i online

Jsme offline - zavoláme vám následující pracovní den

Offline

Pouze malá a velká písmena

Telefonní číslo musí obsahovat 9 znaků, může být bez mezinárodní předvolby (+420)

Ucelený výčet práv a povinností ve vztahu se zpracováním osobních údajů a seznam zpracovatelů je zveřejněn na webové stránce innogy.cz/sluzby/ochrana-osobnich-udaju/

Děkujeme za kontakt

Zavoláme vám

Dobrý den, na zadané telefonní číslo již evidujeme požadavek na kontakt. Ozveme se, jakmile to bude možné.