Klasické vstupenky pod stromeček
81. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční od 12. května do 4. června 2026 a nabídne více než šedesát akcí, z toho 38 koncertů, 19 workshopů a masterclassů a 7 doprovodných akcí včetně tradiční výstavy Pražské jaro Art Salon. V roce, kdy si festival připomene osmdesát let od svého založení, na něm vystoupí 97 umělců, komorních souborů a orchestrů z 28 zemí světa. Po sedmasedmdesáté mu bude předcházet Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, jež proběhne od 6. do 14. května. Vstupenky lze zakoupit online na festival.cz.
Pražské jaro si rovněž nesmírně váží důvěry, kterou do něho již dvaatřicet let vkládá innogy.
„Ročník 2026 je výjimečný svými velkými vokálně-instrumentálními projekty. Přivítáme také řadu špičkových orchestrů, včetně Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, který je nerozlučně spjatý se zakladatelem Pražského jara Rafaelem Kubelíkem. Na festival se po dvaapadesáti letech vrátí Martha Argerich, po třech letech se můžeme znovu těšit na finského dirigenta Klause Mäkeläho. Nabídneme recitál čerstvého vítěze Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě Erica Lu a čeká nás mnoho festivalových debutů, zejména z řad světových pěveckých hvězd. Poprvé na festivalu vystoupí například Elīna Garanča, Benjamin Bernheim, Kang Wang, a především kanadská sopranistka a dirigentka Barbara Hannigan, rezidenční umělkyně Pražského jara 2026,“ poznamenává k dramaturgii umělecký ředitel Pražského jara Josef Třeštík. „Představíme rovněž celou jednu významnou generaci českých dirigentů: Petra Popelku, Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila, Tomáše Hanuse, Václava Lukse a Roberta Jindru. A v neposlední řadě bych rád upozornil na rezidenční skladatelku Prague Offspring 2026 Unsuk Chin,“ uvedl ředitel festivalu Milan Němeček.
Rezidenční umělkyně Barbara Hannigan
Barbara Hannigan patří k nejoriginálnějším umělcům 21. století. Jako pěvkyně premiérovala více než stovku skladeb a spolupracovala se skladateli jako Pierre Boulez, Henri Dutilleux, György Ligeti, Karlheinz Stockhausen, Salvatore Sciarrino, George Benjamin nebo Hans Abrahamsen. Je hlavní hostující dirigentkou Göteborského symfonického orchestru, uměleckou partnerkou Londýnského symfonického orchestru, první hostující umělkyní Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu a na podzim roku 2026 se stane šéfdirigentkou a uměleckou ředitelkou Islandského symfonického orchestru. Její výjimečný umělecký profil dokresluje řada prestižních ocenění, mimo jiné titul umělec roku časopisu Gramophone nebo Polar Music Prize 2025, švédská hudební cena založená vydavatelem a manažerem skupiny ABBA Stigem Andersonem, kterou získala spolu s jazzmanem Herbiem Hancockem a kapelou Queen. V roce 2025 jí byl rovněž udělen titul umělec roku Musical America.
Její bohatá umělecká rezidence na Pražském jaru 2026 zahrnuje pět projektů – čtyři koncerty a jeden masterclass. Kanadská pěvkyně a dirigentka se představí ve dvou programech z komorní hudby s klavíristou Bertrandem Chamayou a Belcea Quartet a ve dvou orchestrálních projektech s Českou filharmonií, kterou bude dirigovat poprvé ve své kariéře. „Opravdu se velmi těším z toho, že jsem rezidenční umělkyní Pražského jara 2026 a že budu moci uvést dva komorní programy se svými drahými uměleckými kolegy a dva programy s Českou filharmonií. Především bych vyzdvihla provedení opery La Voix humaine (Lidský hlas), ve které jak zpívám, tak ve stejnou chvíli diriguji. Půjde o českou premiéru tohoto projektu, který zahrnuje i živý video přenos na velkou obrazovku za orchestrem prostřednictvím tří kamer umístěných v orchestru,“ říká ke své festivalové rezidenci Barbara Hannigan. Její programy s orchestrem jsou repertoárově rozkročeny od děl Josepha Haydna až po hudbu 20. století: Charlese Ivese, Arnolda Schönberga, George Gershwina, Richarda Strausse a již zmiňovaného Francise Poulenca. Společně v roli zpěvačky a dirigentky se ještě jednou představí ve suitě z Gershwinova muzikálu Girl Crazy, za jejíž nahrávku získala v roce 2018 Cenu Grammy. V komorních projektech zazní v jejím podání díla Arnolda Schönberga, Paula Hindemitha, Oliviera Messiaena a v české premiéře mimořádně působivý cyklus Jumalattaret amerického skladatele a jazzmana Johna Zorna na texty z finského eposu Kalevala.
Pražské jaro ve znamení vokálně-instrumentálních děl a elitních pěvců
Jednou z výrazných programových linií Pražského jara 2026 jsou velké vokálně-instrumentální kompozice. Na festivalu zazní Stabat Mater Jakuba Jana Ryby a v novodobé premiéře oratorium La Purificazione di Maria Virgine Antonia Casimira Cartellieriho v podání Helsinki Baroque Orchestra a jeho uměleckého ředitele Aapo Häkkinena, Faustovo prokletí Hectora Berlioze pod taktovkou Tomáše Netopila se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, opera Lidský hlas Francise Poulenca s Barbarou Hannigan a Českou filharmonií, Máří Magdaléna Julese Masseneta v podání Orchestru Národního divadla a Roberta Jindry, Stvoření Josepha Haydna v interpretaci Orchestra of the Age of Enlightenment a Václava Lukse a ročník s číslovkou 81 vyvrcholí uvedením Verdiho Messa da Requiem se Sächsische Staatskapelle Dresden a Danielem Gattim. Poprvé v České republice zazní 14. května skladba Where are You? Ondřeje Adámka v premiérovém obsazení s Magdalenou Koženou, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu a sirem Simonem Rattlem. Dirigent Ondřej Soukup zařadil do programu svého debutu na Pražském jaru působivou skladbu Samuela Barbera Knoxville: Léto roku 1915 s orchestrem Prague Philhamonia a sólistkou Simonou Šaturovou. A Ensemble Modern uvede na svém prvním koncertě 29. května v Centru současného umění DOX kompozici Akrostichon-Wortspiel rezidenční skladatelky Prague Offspring 2026 Unsuk Chin se sopranistkou Sarah Aristidou. Ve spolupráci s Národním divadlem je pak v rámci festivalu plánována premiéra opery Francise Poulenca Dialogy karmelitek v hudebním nastudování Hermanna Bäumera a v režii Barbory Horákové Joly.
Na Pražském jaru 2026 se díky tomu představí rovněž celá řada vynikajících pěveckých sborů, včetně Choir of the Age of Enlightenment nebo Singverein der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, jenž v roce 1910 premiéroval Mahlerovu Osmou symfonii, a také mnoho elitních světových pěvců. V českém debutu vystoupí v roli Ježíše v duchovním dramatu Máří Magdaléna australsko-čínský tenorista Kang Wang, finalista BBC Cardiff Singer of the World 2017. V českých debutech se dále na festivalu uvedou tenoristé Tuomas Katajala, basista Alexander Vinogradov, sopranistka Lydia Teuscher a mezzosopranistka Marie Seidler. Svůj pražskojarní debut budou mít sopranistky Aleksandra Kurzak, Eleonora Buratto a Samantha Clarke, mezzosopranistky Elīna Garanča, Arnheiður Eiríksdóttir a Štěpánka Pučálková, tenoristé Benjamin Bernheim, Paul Appleby, Nick Pritchard a Patrick Grahl, barytonista Cornelius Uhle, basbarytonista Krešimir Stražanac a basista Riccardo Zanellato.
Evropská orchestrální řada
Ani na 81. ročníku Pražského jara nebudou chybět elitní světové orchestry, tentokrát z evropského kontinentu. Pod taktovkou sira Simona Rattla se na festival po třech letech vrátí Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, a to hned ve dvou programech 14. a 15. května. Jedno z posledních vystoupení v pozici šéfdirigenta Filharmonie Oslo bude mít na Pražském jaru Klaus Mäkelä, který do svého programu zařadil vedle Lemminkäinen Jeana Sibelia také českou hudbu – Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka se sólistou Trulsem Mørkem, jenž za nahrávku této skladby obdržel prestižní cenu ECHO Klassik. Po téměř pětatřiceti letech se na Pražské jaro vrátí jedno z nejlepších německých symfonických těles, berlínský „think tank“ Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Po Lorinu Maazelovi a Vladimiru Ashkenazym jej bude tentokrát řídit český dirigent Tomáš Hanus a jako sólista se v Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 Es dur Dmitrije Šostakoviče představí vítěz soutěže Pražské jaro 2025, japonský violoncellista Yuya Mizuno. Pražskojarní debut Rotterdamského filharmonického orchestru nám svou dramaturgií připomene tři skvostné umělecké osobnosti 19. století – Roberta Schumanna, Claru Schumann a Johannese Brahmse. Na úvod koncertu zazní v Čechách prakticky neznámá předehra Cyrano de Bergerac nizozemského skladatele Johana Wagenaara, dílo připomínající velké romantické partitury Richarda Strausse. Po dvaapadesáti letech se s tímto orchestrem vrátí na Pražské jaro legendární klavíristka Martha Argerich, taktovky se ujme poprvé na Pražském jaru jeho současný šéfdirigent Lahav Shani. Závěr festivalu pak bude patřit již zmíněné Sächsische Staatskapelle Dresden s dirigentem Danielem Gattim.
Vedle velkých symfonických těles přijedou na festival 2026 tři významní evropští zástupci poučené interpretace staré hudby. Ve festivalovém debutu se představí Helsinki Baroque Orchestra v zajímavém programu z českých hudebních archivů počátku 19. století, v Haydnově Stvoření uslyšíme jeden z nejvěhlasnějších světových souborů dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment a v programu z hudby 18. století se ve spolupráci s klavírním duem Lucas a Arthur Jussenovi vrátí na festival slavná Academy of St Martin in the Fields. Bratři Jussenové pak vystoupí na Pražském jaru ještě 3. června ve skladbách 20. a 21. století pro dva klavíry a bicí nástroje.
