Má smysl pracovat celý život v jedné firmě

Více než čtyřicet let v jedné firmě. Pro někoho nepředstavitelné, pro Jitku Veselou přirozená cesta. „Jsem srdcař. A vždycky jsem chtěla dělat práci, která dává smysl,“ říká vedoucí zákaznického centra v Hodoníně.

Když v roce 1982 jako čerstvá absolventka ekonomické školy nastupovala do Jihomoravských plynáren, měla jasno – energetika je obor budoucnosti. „Byla to perspektivní a lukrativní oblast. Nedovedla jsem si představit, že skončím někde v účtárně,“ vzpomíná s úsměvem. Její první role byla administrativní – v sekretariátu ředitele jako písařka zpracovávala korespondenci pro management závodu Jihomoravské plynárny v Hodoníně. Postupně se ale její pracovní cesta začala rozvíjet mnoha směry.

Vstup do světa plynárenství

V 80. letech zažívalo plynárenství dynamický rozvoj a nabízelo mnoho příležitostí. Budovaly se plynovody i přípojky pro domácnosti a zájem o využití plynu na topení výrazně rostl. „Vnímala jsem to jako výbornou pracovní zkušenost a dobrý start do profesního života. Náš podnik veškeré tyto činnosti zajišťoval. Starali jsme se o zákazníky všech segmentů, také o opravnu a cejchovnu plynoměrů, montáže plynoměrů při zřizování odběru, výměny plynoměrů… Zajišťovali jsme tehdy veškerou činnost související s využitím zemního plynu. To až po roce 1990 se postupně začaly vyčleňovat některé činnosti a přecházely do soukromé sféry – např. výstavba plynovodů nebo cejchovna plynoměrů.“

Do poloviny let 80. pracovala v sekretariátu, pak přešla do technického oddělení, zde zpracovávala agendu pro vedoucího. „Vydávali jsme třeba vyjádření k plynárenským zařízením, psali technické zprávy při výstavbě plynovodů, revizní zprávy plynovodů, dodávali výpočet odběrů v regulačních stanicích… To, co se dnes odečítá dálkově, jsme na základě nahlášeních odečtových stavů počítali ručně.“

Cesta k zákaznickým službám

Profesní příběh Jitky Veselé není o jednom velkém skoku, ale o postupném růstu a sbírání zkušeností. Z administrativy se přes technické oddělení a roli asistentky postupně dostala až k zákaznickým službám.

„Po návratu z mateřské dovolené v roce 1997 jsem se poohlížela po práci, která by mě zaujala a naplňovala. Nastoupila jsem zpět do plynáren, tentokrát do inkasního oddělení.

Zpracovávali jsme dokumenty od pracovníků z tzv. rozvoden v jednotlivých okresních městech, kteří byli v přímém kontaktu se zákazníky – šlo o přihlášky, odhlášky nebo změny platebních údajů. V podstatě o stejnou agendu jako dnes, jen s tím rozdílem, že vše bylo vyplňováno do papírových formulářů a následně jsme data přepisovali do systému.“

Zásadní změnu přinesl rok 2007 a vznik zákaznických služeb, který znamenal přechod k osobnímu kontaktu se zákazníky. Postupně se proměňoval i charakter práce – od servisních činností až k aktivnímu prodeji produktů, kdy se z administrativních pracovníků stali obchodníci.

„To pro nás byla velká změna a velký krok do neznáma. Dalším významným mezníkem bylo otevření trhu spojené s oddělením distribuce od obchodu. To přineslo nástup nových obchodníků a konkurence. Už jsme nezpracovávali jen servisní požadavky našich zákazníků, stali se z nás rázem obchodníci. Začali jsme prodávat komodity, později i nekomodity – tehdy třeba SIM karty, LEDky, detektory kouře…“

Od přepážky k vedení

V zákaznických službách byla Jitka u rozvoje pobočkové sítě od samého začátku – od jejího prvního rozšiřování, ale i u změn, kdy se některé pobočky slučovaly nebo transformovaly.

„Každá nová role, nová příležitost pro mě byla výzvou. Každá mi něco dala a někam mě posunula,“ říká. Z introvertní pracovnice na přepážce se postupně stala manažerkou, která dnes inspiruje svůj tým. „Kromě domovské pobočky v Hodoníně jsem měla postupně na starosti zákaznické centrum v Blansku, Břeclavi, ve Zlíně a Znojmě.“

Dnes vede zákaznické centrum v Hodoníně – místo, které je pro ni víc než jen pracoviště. „Vždycky jsem ho vnímala jako ‘moje’. Ne materiálně, ale v hlavě a v srdci,“ říká.

Jako vedoucí sází na jednoduchý princip: jít příkladem. „Sedím s kolegy na přepážce, řešíme věci společně. Chci, aby věděli, že jsem jedna z nich.“ Klíčem k fungování týmu je podle ní společný cíl, vzájemná podpora a respekt.

Paní z plynáren

Nedílnou součástí její práce je každodenní kontakt se zákazníky. Právě ten se za roky výrazně proměnil – od jejich očekávání až po způsob, jakým s nimi dnes komunikujeme.

„Dříve byli zákazníci pokornější. Přicházeli za námi s větší důvěrou, spoléhali na nás. Řešili většinově rutinní záležitosti, které přijímali tak, jak jsou. Dnes mají daleko větší přehled, chtějí s námi diskutovat, očekávají naši vysokou odbornost a skutečné poradenství,“ popisuje.

Za roky práce se zákazníky zažila celou řadu situací – od těch běžných až po ty, na které se nezapomíná. Právě osobní kontakt a možnost pomoci konkrétním lidem vnímá jako jednu z největších hodnot své práce.

Jedním z nejsilnějších momentů její kariéry bylo období po tornádu na jižní Moravě.

„Velmi silně mám v paměti období, kdy naše bezprostřední okolí zasáhlo tornádo. Měli jsme mobilní pracoviště a jezdili jsme přímo do obcí za zákazníky, kde jsme jim pomáhali vyřizovat záležitosti spojené s pomocí od innogy, například poskytování slev. Dodnes za námi ti lidé chodí do pobočky a vyjadřují nám svůj vděk nejen za administrativní pomoc, ale i za psychickou podporu. Velmi ocenili, že jsme je vyslechli a zajímali se o to, čím procházejí, v jaké jsou situaci a co musí řešit.“

Za roky práce si vybudovala něco, co se nedá naučit – důvěru zákazníků. „Vždy jsem byla ráda, když mě lidé poznávali i mimo práci. Oslovovali mě jako ‘paní z plynáren’, která jim pomůže. Svoji práci jsem vždy stavěla na osobní vazbě, jsem zde pro zákazníka,“ říká.

Nová kapitola

Po více než čtyřech desetiletích se Jitka Veselá loučí s profesní drahou, která pro ni byla víc než jen prací. Dala jí prostor pro růst, seberealizaci i radost z práce, která ji po celý život naplňovala. Nejvíce si odnáší vzpomínky na lidi, které na své cestě potkala a kteří ji posouvali dál – profesně i lidsky. „Byla to práce, která mi dávala smysl,“ shrnuje.

Do nové životní etapy vstupuje s respektem i očekáváním. Více času chce věnovat rodině a svým vnukům, ale také zahradě, pečení a knihám, na které dosud nezbýval prostor. A vzkaz pro kolegy? „Ať vás práce těší a každý den uděláte něco, s čím budete spokojeni.“

Jitko, děkujeme!

„Ke kolegům i k zákazníkům přistupovala vždy férově a vstřícně. Pro tým byla oporou i inspirací. Děkujeme za energii, kterou do práce každý den vnášela,“ uzavírá ředitel zákaznických center Jan Smutný.